Pétanque je skvělý sport a zábava

Pétanque je hra s ocelovými koulemi, kterou jistě znáte ze svých cest po Francii. Nebo z francouzských filmů. Je to univerzální sport pro každého, hratelný bez ohledu na pohlaví, věk, fyzickou sílu.
Proti sobě stojí dva týmy a postupně získávají body tím, že své koule umísťují blíže k cíli než soupeř. Princip hry je velmi jednoduchý, každý se jej rychle naučí -  je popsán v další rubrice.
Pétanque každého zaručeně a rychle vtáhne do děje. Prostě ideální hra pro přátele nebo teambuldingová aktivity. Stejně tak důstojná a prověřená aktivita pro vážené hosty vašich firemních akcí.  I dva výkonnostně rozdílní soupeři sehrají zábavnou a napínavou partii a nikdo se nebude nudit ani cítit trapně. 
Na první pohled se to nezdá, ale pétanque je typicky týmovým sportem. Není kontaktní - nemůžete nahrát ani spoluhráči, ani spoupeři. Ale když stojíte v kroužku připraveni hodit kouli, nesete nedělitelnou zodpovědnost. Na vás záleží, kudy se bude zápas vyvíjet. Zde musíte cítit podporu týmu. A tuto oporu musíte i oplácet.

Je jen málo sportů, které jsou napínavé až do samého konce. Pétanque mezi ně patří. Poslední koulí se dá vyhrát celá hra, ale také vše pokazit a obrátit celý výsledek naruby. S tím bude jistě souhlasit každý, kdo si někdy pétanque zahrál. Doporučujeme Vám, zkuste si to. Pétanque propadnete a zpříjemníte si jím chvíle s přáteli na chatě, chalupě nebo někde na dovolené. Nebo u hospůdky.

Rádi Vám pomůžeme s Vašimi prvními kroky a podělíme se s Vámi o tajemství tohoto sportu. Přijďte k nám na UBULODROM nebo si nás pozvěte kam potřebujete. Třeba na firemní akci. Vše ostatní už zařídíme.

 

Pétanque má novodobý původ ve francouzském Středomoří. Její počátky však sahají až do starověku. Na freskách a amforách ze starého Řecka jsou vidět prvky podobné hře v koule. Ale teprve Římané tyto hry přijaly za své - o čemž svědčí dodnes oblíbená boccia v Itálii. Římané při svých výbojích hry „exportovali" i po Evropě. Nejvíce se, díky Caesarově armádě, ujaly ve staré Galii, tedy na území dnešní Francie.

Tam v průběhu let vzniklo několik variant hry v koule (boules bretonnes, raffa, boules lyonnaises, boules de fort, jeu provençale atd.) V době středověku s tyto místní hry dále rozvíjely a daly v budoucnu vzniknout i tenisu (vznikl z jeu de paume) a kroketu! Zejména v době stoleté války, koulové hry nabyly na takové popularitě, že je museli vládcové i církev zakazovat, aby prý neodváděly lidi od práce a od víry. Poprvé se tak stalo v roce 1369. Reakci si dokážete představit. Následný odpor poddaných byl tak silný, že zákaz byl zanedlouho zrušen. Toto se opakovalo na mnoha místech v průběhu staletí několikrát a vždy s nevalným úspěchem. Naposled se koncem 17.století.

V období renesance se „boule" dostaly i mezi vyšší vrstvy obyvatel a také do umění. Objevují se na plátnech Breughela, v dílech Rabelaise, Erasma. Koule přečkaly v různých formách války i revoluce a to nejen ve Francii. Bylo to i díky tomu, že je hráli vojáci i jejich velitelé. Fanatikem byl například i známý korzár ve službách jejího veličenstva - Sir Francis Drake. Velkého rozkvětu dosáhly koulové hry po revolucích 1789 a zejména 1848. To se již začaly profilovat dvě nejsilnější větve – Boules lyonnaises a Jeu provençale.

A právě z posledně jmenované hry vznikl v roce 1907 pétanque. Jak se to stalo?  O tom koluje známá historka, ovšem historicky podložená…

 

V roce 1907, v malém provensálském městečku La Ciotat bydlel Jules Hugues, přezdívaný „le Noir" - jeden z velmi dobrých hráčů Jeu provençale. Kvůli silnému revmatismu však nemohl pokračovat ve své hráčské kariéře. Koule se v „Provensálské hře" totiž házejí s rozběhem a na asi 20-ti metrovou vzdálenost. Nadále si jen tak z nudy odhazoval koule ze své židle. Jeho přátelům to bylo líto, a tak s ním začali také házet koule z jednoho určeného místa – z namalovaného kruhu. Košonek umisťovali na vzdálenost 8 m. Hráli tak „pieds tanqués" neboli ve staré francouzštině "ped tanca", tedy „s nohami u sebe", bez rozběhu. To se zalíbilo i majitelům zdejší kavárny bratrům – Ernestu a Josephu Pitiotovým. Rychle pochopili výhody této inovace a Ernest sepsal definitivní pravidla. V roce 1910 se odehrál první turnaj v moderním pétanque. Dnes na tomto místě naleznete pamětní desku.


Zajímavost:
Málokteré provinční francouzské městečko se tak nesmazatelně zapsalo do dějin lidstva, jako La Ciotat nedaleko Marseille. Kromě toho, že zde vznikl pétanque, což by samo o sobě stačilo k nesmrtelnosti, natočili v roce 1895 na místním nádraží bratři Lumierové svůj slavný "Příjezd vlaku". Tím pak ohromili, ba přímo vyděsili, diváky první projekce pohyblivých obrázků na světě (6. ledna 1896)

 

Princip pétanque se dá vysvětlit pomocí několika obrázků. Stáhněte si je spolu s letákem UBULODROMU

- Pétanque proti sobě hrají vždy dvě družstva (trojice nebo dvojice) nebo dva jednotlivci. Každý hráč disponuje hracími ocelovými koulemi (ve trojici má každý dvě, v ostatních případech mají hráči po třech koulích).
 - Principem hry pétanque je umístit koule svého týmu co nejblíž k "cíli", který tvoří malá dřevěná kulička (říká se jí "prasátko" nebo "košonek"). Ta se hodí vždy na začátku hry, z kruhu o průměru 50 cm vyznačeného na zemi, a to do vzdálenosti 6-10 m. Jeden člen z družstva "A" tedy vhodí kuličku a stejné družstvo vzápětí vhodí i svoji první kouli.
 - Nato přichází družstvo "B" a snaží se svou koulí dostat ke "košonku" blíž než je zatím družstvo "A". Pokud se mu to první koulí podaří, nastupuje znovu družstvo "A". Pokud ne, hází tým "B" své koule tak dlouho, než se blíže k "cíli" dostane.
 - Tímto stylem se obě družstva střídají. Hází tedy vždy to družstvo, jehož koule není zrovna v tomto okamžiku nejblíže ke košonku. Hra končí tehdy, nezbyla-li ani jednomu družstvu koule na hození.
 - Tým, který má po ukončení hry svou kouli nejblíže cíli získává bod. Má-li toto družstvo k cíli blíže ještě další koule, než je první nejbližší koule soupeřova, získává tolik bodů, kolik je těchto jejich bližších koulí. Soupeř nezískává nic. Zápas se skládá z více takových her a je ukončen tehdy, dosáhne-li jedno z družstev 13-ti bodů. Často se hrají zkrácené zápasy do 11-ti, nebo i 9-ti bodů.

Princip hry je velmi jednoduchý, ale dokonalé zvládnutí techniky a taktiky vyžaduje pravidelný trénink a umění se pevně soustředit.

Pétanque zná dva základní typy hodu koulí :
• bodování - hráč se snaží svou kouli hodit co nejblíže "cíli"
• vyrážení - hráč se snaží svou koulí vyrazit kouli soupeřovu z jejího výhodného postavení Může si vybrat, jak soupeřovu kouli trefit: střelou přímo do koule, krátkou střelou před soupeřovu kouli a střelou po zemi. Královským hodem je tzv. „carreau", který vždy hráči ocení potleskem. Znamená to, že soupeřovu kouli vyrazíte z výhodného postavení a vaše koule zaujme její místo.

Koule se hází se vždy spodem a to tak, že dlaň s koulí je otočena směrem k zemi. Tento způsob hodu vám umožňuje kouli déle kontrolovat, a případně jí dát potřebnou rotaci.

Zajímavost: Jedním z nejcennějších hodů v pétanque je tzv. "carreau" (čti "karó"), kdy hráč vystřelí soupeřovu kouli tak, že jeho koule zaujme pozici koule vystřelované. Pravý odborník na takové "střílení" je nějaký Christian Fazzino z Francie. Při exhibici, kdy vystřeloval koule na 7 metrů dokázal z 1000 vržených koulí trefit cíl celkem 992x, z toho zhruba 600x jako carreau! Vyzkoušejte si to také.

Kompletní i zestručněná pravidla pétanque stáhnete zde 

Ještě na konci 19. století se hrálo koulemi kamennými a dřevěnými. V roce 1904 představil Félix Rofritsch „hřebíkové koule". Dřevěnou kouli pobil hustě kovovými hřebíky, takže vznikl jakýsi kovový „krunýř". Koule vyráběl od značkou "La Boule Bleue". Tato značka existuje dodnes a továrnu vede potomek stejného jména. První kovové koule však byly vyrobeny až v roce 1927 v Saint-Bonnet-le Chateau. Jsou k vidění v místním „Muzeu historie pétanque a koulí". Vynalezl je pan Jean Blanc a koule značky J.B. se zde vyrábí dodnes, a patří k nejrozšířenějším.  V r. 1955 se představuje nový výrobce koulí, firma OBUT, která se posléze stává největším dodavatelem koulí na světe. Sídlí ve stejném městečku. Kromě Francie se závodní koule vyrábějí již jen v Itálii a nově v Thajsku.
Koule pro klasický pétanque jsou tedy kovové, většinou ocelové, duté (vyrábí se svařením 2 polokoulí, vylisovaných z kusu kovu a následným obrobením). Mají průměr 70-80 mm a váhu 650-800 g. V rámci tohoto rozmezí si můžete vybrat koule, které Vám nejlépe sedí do ruky. Kromě velikosti a hmotnosti koulí si můžete vybrat i druh a tvrdost kovu! Výběr záleží na Vašem pocitu, velikosti dlaně, ale hlavně na vaší specializaci v rámci týmu (přibližování, vystřelování či univerzál). 

Nejlevnější závodní koule značky "FBT Franc" můžete nalézt například v našem boutique. Budete-li chtít něco speciálního, rádi Vám s výběrem pomůžeme.
Doporučujeme Vám také novinku - INDOOR koule do interiéru, se kterými se nemusíte bát hrát v tělocvičně, v obýváku nebo v kanceláři.

Pro letní venkovní pobavení se s přáteli však postačí mít obyčejné koule ze supermarketu.

Jak vznikají koule si můžete prohlédnout třeba na pěkném videu firmy http://www.laboulebleue.fr

 

Hrací terén pro pétanque není v pravidlech přímo určen. I v tom je kouzlo této hry. Hráči se musí vyrovnat s nástrahami jakéhokoliv povrchu.
Nejčastěji je ovšem vidět povrch podobný cestičkám v parku (udupaný písek). Hraje se i v zahradních restauracích. Kamínky, listy i větvičky nevadí a hrají v zápase svoji roli. Po započetí zápasu se nesmí žádný předmět ze hřiště odstraňovat!
Častým omylem je, že se pétanque hraje na plážích v hlubokém písku anebo na trávě. Oba tyto povrchy jsou krajně nevhodné. Ale nikoli proti pravidlům... Preferujte opravdu tvrdé povrchy s tenkou vrstvou ísku nebo štěrčíku na povrchu. V moderních halách ve francii se hraje například na betonu či asfaltu "pocukrovaném" prosívkou 0-8mm.

Rozměry hřiště by se měly ideálně pohybovat kolem 4x15 m. Ale pro rekreační účely nejsou tyto rozměry nezbytné. Stačí vám plácek 3x12m - třeba parková cesta. Terén nevyžaduje žádné mantinely a bariéry.

Na UBULODROMU jsme použili betonový podklad, na něj jsme položili umělý trávník (15mm) a ten prosypali pískem 0-8 mm.

 

Nejpopulárnější je dnes pétanque samozřejmě ve Francii. Patří k tamějšímu stylu života stejně jako jejich vynikající víno a proslulé sýry. Můžete se s ním setkat ve všech městech a vesničkách, převážně na jih od Lyonu. To že na svých cestách potkáte převážně hrasjící důchodce, to je optický klam! Pétanque hrají všichni kjiž od malička. Jen v době kdy se o dovolené touláte po Provence, prostý franacouz chodí do zaměstnání. Jen důchodci mají čas celý den...
Každoročně se ve Francii koná více než 10 000 turnajů všech kategorií i významu. Ve Francii je pře 300.000 držitelů hráčské licence a řadí se tak na 4. místo mezi všemi sporty ve Francii.
Pétanque je dnes plnohodnotný celosvětový sport. Mezinárodní federace FIPJP (www.fipjp.com) sdružuje 94 národních asociací ze všech kontinentů. Celkem se pétanque ve světě závodně věnuje na 600.000 hráčů. 
V roce 2012 se konalo již 46. Mistrovství světa mužů. Poprvé v historii v kolébce pétanque - v Marseille. Jak to dopadlo naleznete na http://www.petanque-marseille2012.fr. Pomůžeme vám - pojedenácté za sebou vyhráli reprezentanti Galského kohouta. Měli jsme tu čest být u toho a nejen jako diváci. Karel Dohnal byl technickým ředitelem turnaje zodpovědným za jeho zdárný sportovní průběh. Petr Fuksa byl jedním z přednášejících na Mezinárodním lékařském kongresu, kde vedl debatu na téma Pétanque a senioři. Pokud se chcete pokochat fotografiemi z úžasné akce, kde 5500 diváků na pétanque dělalo "mexické vlny", zkuste tento odkaz na fotogalerii PÉTANQUE-PRO-VÁS.

Zajímavost: V Thajsku je pétanque povinnou součástí vojenského výcviku. Procvičuje koordinaci pohybu, týmového ducha, taktické myšlení, udržuje mužstvo v bdělém stavu. Do armády jej zavedla sestra krále, který se s pétanque setkala při svých studiích ve Švýcarsku, kde se jí hodně zalíbil. I díky tomu dnes v Thajsku hraje pétanque závodně 80.000 hráčů a patří ke světové špičce ve všech kategoriích.

 

Pétanque jako sportovní disciplínu ČR zaštiťuje Česká asociace pétanque klubů (ČAPEK).  Dnes sdružuje přes 50 klubů s necelou tisícovkou hráčů. Česká republika má i svého zástupce ve Výkonném výboru Mezinárodní federace pétanque FIPJP. Kluby ČAPEK organizují každý rok více než 100 soutěžních turnajů, včetně Mistrovství ČR v několika kategoriích. Na některé z turnajů se můžete přihlásit i bez hráčské licence! Ale nejdříve si přijďte zatím zahrát na některý turnaj v Úněticích, nebo na jiném místě, kde je organizuje občanské sdružení Pétanque pro Vás. Zde uděláte své první krůčky s koulemi v ruce a poté můžete pomýšlet i výše....
Jedním z největších turnajů v ČR, ale i ve střední Evropě je turaj AVOKÁDO CUP v Praze, který se koná vždy koncem června v zahradách Trojského zámku (v roce 2013 to bude 15.6.)

Každým rokem vysílá ČAPEK své reprezentanty na Mistrovství světa nebo Evropy. Největšího úspěchu dosáhly ženy na ME v roce 2007 v Turecku, odkud přivezly stříbrné medajle. České ženské týmy se na MS a ME prosazují pravidelně. Stejně tak se dařívá i juniorů. Muži v obrovské konkurenci zatím významnějšího umístění nedosáhli. To je ale sport v čisté spodobě. 

Pétanque je ovšem i společenská událost. Právě na pétanque v této podobě se zaměřuje i občanské sdružení Pétanque pro Vás. Zkušení organizátoři, kteří mají za sebou několik mezinárodních turnajů včetně MS dokáží uspořádat i malý turnaj tak, aby vypadal přesně tak jak jej potřebujete mít. Třeba na UBULODROMU, nebo kdekoliv jinde. Pořádáme turnaje pro veřejnost, pro děti, pro seniory. Ale organizujeme i turnaje na firemních akcích, teambuildingy, sportovní odpoledne (nejen s pétanque). Zkušenosti i reference jsou bohaté.

 

Tenis má "kanára, pétanque zase "Fanny."
Fanny znamená, že vy nebo soupeř nezaznamenáte v zápase ani bod. Pokud se vám to podaří ve Francii, budete muset v tom případě políbit zadeček dívky zvané Fanny. Nejde pochopitelně o živou dívku, ale o sošku dívky nebo dámy s vystrčenou zadnicí, která bývá umístěna v blízkosti hřiště.

Tento rituál má původ kdesi v Savojsku. Fanny prý byla ještě před 1. světovou válkou servírkou v místní kavárně. Zákazníkům, kteří při hře nedali ani bod a prohráli 13:0 dovolila, aby ji políbili pro útěchu na tvář. Jednoho dne prohrál starosta města 13:0 a šel si k Fanny pro polibek. Fanny ale starostu asi neměla příliš v lásce, místo polibku vylezla na židli, vyhrnula si sukni a na pana starostu vystrčila zadek. Starosta neztratil duchapřítomnost a Fanny na její vystrčené pozadí políbil. Tento hrinský čin se stal postupně legendou a zdomácněl ve všech klubech pétanque na světě.

 

Pamatujete si slavnou scénu s pétanque z filmu "Jsem nesmělý, ale léčím se"? Na ní je krásně vidět, jak je důležité se při hře soustředit. V kroužku nehrajete jen za sebe, ale berete na sebe zodpovědnost za celý tým. Na Vás je realizovat takticky promyšlený hod, na kterém jste se shodli po diskusi s týmem. A tým Vás musí také umět podržet. Ne vždy se totiž hod vydaří a taktika se musí rychle měnit. A to chce pevné nervy. Pétanque je nádherný. A ta scéna také - podívejte se na ni ve francouzštině:



...nebo v češtině:



Na vrcholných soutěžích (ale nejen na nich), ve finálových zápasech, vládne dost napjatá atmosféra. Na takové úrovni každou chybu v taktice či provedení potrestá soupeř velmi tvrdě. Jestli chcete něco takového alespoň na chvíli zažít, podívejte se na finále MS 2006 v Grenoblu. Stav 10:3 pro Francii proti Tunisku. Jedná se o záznam 8. hry a je tam na co se dívat. Hlavně z toho čiší ta nervozita a zodpovědnost. Mimochodem, v Palais de sports v Grenoblu v tu chvíli bylo 11 tisíc diváků! Zde je první část a zde druhá část záznamu zmiňované hry. Pro fajnšmeekry pak kompilace nejlepších "střel" z tohoto zápasu, který nakonec vyhrála Francie.

 

Jeden z častých dotazů senzacechtivých novinářů bývá, zdali je pétanque nebezpečný. Jestli je znám případ smrtelného zranění v souvislosti s pétanque. Vězte tedy, že ano. Kromě toho, že v roce 1995, kdesi ve střední Francii, umlátila manžela manžela pétankovou koulí když přišel pozdě domů, je tu jeden alarmující případ z doby francouzské revoluce, jak ukazuje následující dobová zpráva:

Neděle, 28. dubna 1792, rok před popravou Ludvíka XVI. A Marie Antoinetty. Citujeme: "Mladí z Lidového výboru šli na setkání s oddílem Národních gard, který měl v Arles potlačit povstání. Sešli se v klášteře v místnosti, kde byla skladována munice a sudy se střelným prachem. Aby si ukrátili čas, začali hrát v koule s kulemi do kanonů, aniž by pomysleli na nebezpečí. Díky jiskrám vzniklým nárazem koulí mezi sebou došlo  ke vzplanutí černého prachu a následně k výbuchu..." Bylo 38 mrtvých a velký počet raněných.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Buďte na dovolené v Provence styloví a naučte se klasickou píseň "Une partie de pétanque", napsanou již v roce 1937. Poprvé ji zazpíval Darcelys a zde je známější verze, kterou nahrál Georges Brassens.



Refrén:
Une partie de pétanque
        Ça fait plaisir
La boule part et se planque
        Comme à loisir
Tu la vises et tu la manques
       Change ton tir!
Une partie de pétanque
       Ça fait plaisir!

Celý text písně naleznete ZDE